Poslechněte si podcast zde: Prameny života – Karlovy Vary, kde se můžete napít…. na zdraví
Vzpomeňte si, jak jsem vám řekla o lokti Jamese Bonda – odkaz na tento příspěvek:
a zmínila jsem Karlovy Vary, krále Karla IV. a hotel Grand PUPP? Řekla jsem, že se k tomuto tématu opět vrátíme, protože to stojí za to. A uvidíte sami, zda to stálo za to nebo ne 🙂
Říká se, že Karel IV. kdysi podnikl loveckou výpravu do lesů, která oplývala zvěří. Během lovu začal jeden ze psů pronásledovat jelena, při jehož pronásledování spadl do pramene, ze kterého tryskala voda. Pes začal vykřikovat bolestí.
Lovci, kteří slyšeli výkřik psa, se k němu vrhli a mysleli si, že byl zraněn loveným zvířetem. Byli ohromeni podívanou, která se před nimi odehrála. Přišli blíž, vytáhli psa ven a pak ochutnali vodu, která se ukázala být horká.
Císař Karel IV. byl o incidentu informován a spěšně se vydal na toto místo s velkou družinou obdivovat mimořádné dílo přírody. V přítomnosti svých lékařů moudrý vládce poznamenal, že taková horká voda může odpuzovat mnoho vážných onemocnění a je velmi užitečná a osvěžující. On sám ji nalil na svou nemocnou nohu, což mu přineslo úlevu a zlepšení.
Podle legendy bylo místo, kde císař používal pramenitou vodu, přeměněno na lázně. Do skály tam byla vytesána židle, na které seděl panovník. Nakonec nařídil obývat oblast kolem pramene.
Pod Jelení skálou – Jelení Skok, můžete vidět četné pozůstatky hradeb, které měly obklopovat město, ale nikdy nebyly dokončeny. Osada se nazývala Horké prameny císaře Karla – Karlovy Vary.
Když jsem poprvé vkročila do Karlovarského kraje, viděla jsem v té době mnoho krásných vesnic třpytících se zlatem podzimu. Nečekala jsem však, že uvidím místo tak neobvyklé jako Vary. Karlovy Vary, toho Karla ze stokorunové bankovky, z Karlova mostu v Praze a z hradu v Lokti, o kterém jsem se již zmínila ve svém druhém článku. Vlastně první jméno města bylo Královské lázně na hradě Loket, pokud si dobře pamatuji.
Město – Perla se táhne podél řeky Teplé, ale krásné stavby se nacházejí i ve vyšších částech na obou březích řeky.
Na první pohled upoutá pozornost postkomunistická budova, navíc dost neobvyklá, a kdybyste jí dali trochu barvy a přidali jí trochu života, nebylo by to vůbec tak hrozné. Byl vytvořen jako hotel a slouží jako jeden z mnoha v tomto městě. Jmenuje se Hotel Thermal a zmíním se o něm ještě níže.
Právě zde na mostě se zásobujeme Karlovarskými oplatkami se zmačkanými obrázky a názvem města a lahodnými krémovými náplněmi, ze kterých si můžete vybrat. Vyrábí se zde od roku 1788. Lahodnost – prsty lízat! 🙂 A chutnají nejlépe teplé, čerstvě upečené.
Jdeme:
Dočasně se držíme pravého břehu Teplé, ktera je opravdu tepla 🙂 Ale nedotkli jsme se vody, protože se nechceme proměnit ve zkamenělinu. Páry se vznášejí nad vodou a z nich uchází teplo. Ve Varech si můžete koupit slavnou růži, což je živá květina, která po namáčení v pramenitých vodách oblasti je pokryta sedimentem železa a dalších minerálů. Nechtěli jsme být tohle, tak jsme si dávali pozor, abychom neklopýtli a neskončili v řece 🙂
Všude je slyšet ruštinu a pokud to ještě nezvite, zjistíte, že Karlovy Vary jsou prakticky ruským městem v České republice. Dokonce i na místní letiště létají pouze ruské, nejčastěji soukromé jety. Chcete-li najít práci ve Varech, ruština je požadavek, a krásné panorama města je ovládán, vypadajici stejně jako hrad v Disneylandu, krásnou Pravoslavnou církvi věnovanou svatému Petrovi a Pavlovi postavený v devatenáctém století pro potřeby často navštěvujicých Rusů.
Různé příběhy lze slyšet o historii Rusů ve Varech. Někdy můžete vidět muže v teplákových soupravách, jak nastupují do velmi drahých luxusních aut. Je všeobecně známo, že Rusové okupovali Československo desítky let a není divu, že se jim Karlovy Vary líbily, protože je to opravdu unikátní město. Car Petr I. sám zde byl pravidelným návštěvníkem, stejně jako Tolstoj, Gagarin a mnoho dalších. Ať už je historie jejich všudypřítomnosti v tomto městě jakákoli, zdá se, že díky nim jsou místní hotely, obchody a činžovní domy dobře udržované a město vzkvétá.
A krásně kvete. Zvláště na jaře. A na podzim se obklopuje zlatými a červenými barvami karlovarského lesa.
A v létě, v první polovině července, se město naplní hvězdami světové kinematografie. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary je festivalem celovečerních filmů, dokumentů a krátkých filmů. Jedná se o nejprestižnější filmovou recenzi ve střední Evropě. První ročník se konal v roce 1946 v Mariánských Lázních, ale o rok později se festival přesunul do Karlových Varů. Od té doby se zde koná pravidelně a nepřetržitě dodnes.
Festival každoročně uvádí premiéry filmů z celého světa. Zúčastnit se ho mohou pouze ti, kteří ještě nebyli představeni na jiných mezinárodních akcích. Ale to je norma ve filmových soutěžích. Hlavní cenou je Křišťálový glóbus, ale jsou zde také: zvláštní ceny poroty, nejlepší režie, nejlepší herečka a ceny za nejlepšího herce. Centrem festivalu je hotel Thermal, jehož mimořádnou stavbu jsem již zmínila výše. Filmové projekce se však konají prakticky po celém městě. Nejúžasnější projekce jsou ty pod širým nebem.
Karlovy Vary se často proměňují ve filmové pozadí, včetně těch velkých hollywoodských produkcí, jako je již zmíněný Bond. Grand PUPP Hotel je místo, kde bylo vytvořeno několik scén z Casino Royale. Před hotelem jsou dlažební kostky se jmény některých z nejslavnějších herců v historii světové kinematografie. Mini verze Hollywood-Vary Avenue of Fame.
Interiér lázeňského domu dole hrál roli interiéru kasina ve filmu.
Ale pokračujme dál, protože máme před sebou opravdovou lahůdku. Ti, kteří cestují do pramenitých vod, znají malé šálky s nosy, které často mají podobu zvířat nebo rostlin. Takže i zde si určitě kupte šálek. Nezapomeňte také, že kvůli bohatým ložiskům kaolinu v této oblasti nejsou tyto šálky vyráběny v You know Where, ale lokálně.
A proč potřebujete takový šálek? Největším bohatstvím Karlových Varů je 12 pramenů horké minerální vody, využívaných při léčbě onemocnění trávicího ústrojí, poruch metabolismu, ale i onkologických onemocnění a pohybových problémů (jedná se o nejoblíbenější prameny nacházející se v centru města v krásných kolonádách, zřejmě jich je celkem 79, ale ostatní se nacházejí na okolních kopcích a jednoho dne se o nich zmíním, protože si to zaslouží).
A tak se potulujete kolem, doplňujete svůj šálek vodou po vodě a pomalu popíjíte, jak se stále procházíte.
Prameny s léčivou vodou jsou ukryty pod pěti kolonádami postavenými na přelomu devatenáctého a dvacátého století a obnovenými po druhé světové válce:
- Sadová Kolonáda
- Tržni Kolonáda
- Mlýnská Kolonáda
- Zámecká Kolonáda, a
- Vřídelní Kolonáda.
Cestou od hotelu Thermal směrem k hotelu Grand PUPP míjíme kolonády a prameny v opačném pořadí. První a jedna z nejkrásnějších z nich je: Sadová Kolonáda ze složitě tepaného železa podle návrhu vídeňských architektů:
12. Sadový pramen (dřívější název: Císařský pramen) se nachází ve Vojenském sanatoriu, používaném od roku 1852, teplota vody 41,6 °C, účinnost zdroje 1,5 l/min, obsah CO2: 750 mg/l. Pramen byl objeven při výstavbě Vojenských lázní. Jedná se o jeden ze dvou pramenů, ke kterým je omezen přístup, všechny ostatní kromě jednoho, který je pro veřejnost uzavřen, jsou k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a bez omezení.
11. Pramen Svoboda (dřívější názvy jsou: Lázeňský pramen a Františka Jozefa I., současný název byl dán v roce 1946), nachází se v altánu Prameni Svoboda, který byl nad ním postaven v roce 1865 a používá se od počátku 60. let devatenáctého století, teplota vody 62,4 °C, kapacita zdroje 5 l/min, obsah CO2: 550 mg/l. Pramen byl objeven při kopání základů nové budovy Lázní III.
Dále Mlýnská Kolonáda s vysokými mramorovými arkádami:
Ve filmu Casino Royale hraje tato kolonáda roli vlakového nádraží v Černé Hoře.
Mlýnská Kolonáda je největší kolonáda v Karlových Varech – novorenesanční stavba se 124 korintskými sloupy.
Stavba probíhala v letech 1871-1881 podle 2. návrhu Josefa Zítka. Projekt byl původně koncipován jako dvoupodlažní budova. Místo druhého patra je zde pouze balustráda s dvanácti sochami, které mají představovat alegorii dvanácti měsíců. Kritika budovy během její výstavby byla zničující. Přirovnávalo se to k bowlingové dráze nebo ke záhonu z mrkve a chřestu. Dnes je největším symbolem města.
V půlkruhovém sále si můžete přečíst slavnostní latinskou báseň “Óda na Vřídlo” Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic z roku 1500. Pro zajímavost byl úředníkem a dvořanem polského krále Władysława Jagiełła.
Součástí kolonády je celkem pět pramenů – Skalní, Mlýnský, Libušin, Knížete Václava a Rusalčin. A tady jsou:
10. Skalní pramen, známý již v roce 1845, teplota vody 48 °C, kapacita zdroje 2,2 l/min, obsah CO2: 650 mg/l. Původně pramen šlehal přímo z koryta Teplé.
9. Pramen Libuše (předchozí název byl: Pramen Alžbětiných růží, současný název byl dán v roce 1947). Pramen je znám již od 70. let devatenáctého století, poprvé byl zaznamenán při stavbě kamenné Mlýnské kolonády, teplota vody 62 °C, kapacita zdroje 3-5 l/min, obsah CO2: 550 mg/l. Voda pro misku je dodávána ze čtyř malých pramenů.
8. Pramen knížete Václava I a II, používá se od roku 1784, (dříve známý jako Bernardův pramen podle názvu skály, ze které tekl přímo do řeky Teplé). V minulosti byl pramen mnohem účinnější a jeho časté vypouštění vody do výšky 4 m ho činilo podobným Vřídlu, prameni číslo 1, o kterém budu mluvit o něco později. Pevnost pramene se výrazně snížila, když byla postavena kamenná kolonáda a její vody směřovaly do dvou mís. První miska je napájena vodou o teplotě 65,6 °C a objemu 4 l/min, obsah CO2: 500 mg/l.
Druhá mísa je umístěna na mostě přes řeku Teplou, před Mlýnskou kolonádou a je napájena vodou o teplotě 58 °C a objemu 2 l/min, obsah CO2: 500 mg/l. 2. pramen knížete Václava je nejmladším pramenem v Karlových Varech. Pravděpodobně důvod jeho vzniku v roce 1964 byl pověrčivý. Podle pověstí by mělo být v Karlových Varech dvanáct pramenů. Vody tohoto pramene byly dříve využívány k výrobě karlovarských léčivých solí.
7. Pramen Rusalka (dříve nazývaný Nový pramen), známý již v šestnáctém století, teplota vody 60,2 °C, kapacita zdroje 4-7 l/min, obsah CO2: 600 mg/l. Pramen původně tekl přímo z řeky Teplé. Hned vedle, v osmnáctém století, byli vysvěceni lázeňští lékaři.
6. Mlýnský pramen, také známý od šestnáctého století, teplota vody 56,6 °C, kapacita zdroje 4,5 l / min, obsah CO2: 600 mg / l. Jeho jméno pochází od mlýna na řece Teplé, který zde stál až do konce osmnáctého století. Pacientům byl doporučen již v roce 1705. V té době se používá hlavně pro léčivé koupele. Voda z tohoto pramene je balena a prodávána po celém světě.
Dostali jsme se do oblasti středověkého trhu, starého centra, takže prameny zde patří k nejstarším a nejdéle využívaným ve městě.
V letech 1882-1883 byla nad prameny postavena dřevěná Tržní kolonáda neboli švýcarská Tržní kolonáda podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera.
Jeji hlavní funkcí bylo zakrýt prameny, které se objevily na místě tehdejšího trhu. Prameny jsou zde: Tržní, Karla IV. a Dolní Zámecký:
5. Tržní pramen – Teplota vody 62 °C, kapacita zdroje 4,9 l/min, obsah CO2: 500 mg/l. Objeven při stavebních pracích na historickém trhu pod Zámeckou věží v roce 1838. To způsobilo spoustu starostí pro lidi v lékárně “U bílého orla” a v domě “U žirafy” v centru tehdy slavného trhu, ale díky tomuto nepoddajnému prameni, který opakovaně zmizel a znovu se objevil, vznikla krásná vyřezávaná kolonáda. Dnes je pramen k dispozici v půlkruhové apsidě, která je díky svým vynikajícím akustickým vlastnostem oblíbeným koncertním místem.
Teď přeskočím z pátého pramena na druhy, ale nebojte se, všechno vysvětlím za minutu.
2. Pramen Karla IV (dříve nazývaný Žrout). Teplota vody 64 °C, kapacita zdroje 4,8 l/min, obsah CO2: 250-450 mg/l. Tento pramen se používá od roku 1769. Těsně nad mísou je reliéf od Adolfa Zoerklera z roku 1930 představující objev karlovarských pramenů Karlem IV. při slavném lovu jelenů. Je to tedy zřejmě i ten, ve kterém si sám Karel IV. léčil nemocnou nohu, a právě tento legendární pramen vedl ke vzniku Karlových Varů. Tato mísa stojí v místě, kde se kdysi nacházely první lázně ve městě.
A co nás donutilo přeskočit 3. a 4. pramen, byla Zámecká kolonáda. Tato budova byla původně postavena v letech 1911-1913. Jeho tvůrcem byl vídeňský architekt Friedrich Ohmann. V roce 2001 získala svou současnou podobu přestavbou na Zámecké lázně. Tehdy byl do Tržní kolonády přivezen 3. pramen Dolního hradního pramene a zpřístupněn veřejnosti, zatímco 4. pramen Horního hradního pramene zůstal v lázních, pro veřejnost uzavřený.
Z vnějšku je Zámecká kolonáda zdobena prvky klasicismu a artesuvie. Uvnitř této kolonády je socha Ducha pramenů od V. Hejdy. 🙂 A vypadá to takto:
3. Dolní zámecký pramen Teplota vody 55,6 °C, kapacita zdroje 2,5 l/min, obsah CO2: 600 mg/l. Známý od roku 1769. Krávy byly první, kdo věnoval pozornost tomuto prameni a rád se shromáždil v blízkosti jeho vod. Později v něm děti udělaly malý bazén. Během velmi chladné zimy roku 1784, kdy voda ve městě zamrzla, tento pramen zásoboval vodou veřejné kašny. V roce 1809 na 14 let zcela zmizel.
4. Horní zámecký pramen používá se také od roku 1769, teplota vody 49,8 °C, kapacita zdroje 1,5 l/min, obsah CO2: 600 mg/l, je nepřístupny veřejnosti. Nízká teplota vody je údajně způsobena vyšší polohou tohoto pramene.
A konečně vlevo vidíme také královnu karlovarských pramenů, a je to:
1. Vřídlo, se nachází ve Vřídelní Kolonádě, původně postavené v roce 1826 pod dohledem vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Již v roce 1939 tato budova zkorodovala a byla zbourána. Současná podoba pochází z let 1971-75 a vznikla ve stylu funkcionalismu pod vedením architekta Jaroslava Obraby.
Vody tohoto pramene slouží lidem již od šestnáctého století. Vřídelní sál viditelný na fotografii byl postaven vedle původního pramene, v souladu s léčebnými zásadami Davida Bechera, které vyžadovaly pitnou vodu hned vedle pramenů. O Becherovi budu mluvit o něco později.
Vřídlo je nejteplejší ze všech pramenů, je to něco opravdu neobvyklého; téměř 2 000 litrů vody o teplotě 72-75 °C vystřelující z hloubky téměř 3 000 metrů každou minutu do výšky 12-15 metrů. Obsah CO2: 400 mg/l, k dispozici během otevírací doby pavilonu.
Dnes se voda ta používá hlavně ke koupání, méně často k pití. V minulosti byly jeho vody využívány ve všech karlovarských zařízeních, protože jejich léčivé vlastnosti byly chváleny již v šestnáctém století.
Za starých časů, nepravidelné vodní stříkání, mohly vyděsit místní obyvatele docela dobře, kvůli jejich síle. Dnes je tento jev regulován, ale stále dělá úžasný dojem na pozorovatele. Výbuchy gejzírů jsou tak vysoké, že opravdu nemůžete absorbovat celou slávu této podívané, natož pořídit pěknou fotografii.
Teplo vody způsobuje, že kapičky, které na vás padají, mají magicky uklidňující sílu a při pohledu na tento jedinečný jev tam stojíte bez špetky. Zájemci se mohou vydat na exkurzi s názvem “Podzemní horký pramen”.
A zatímco oficiální číslo 13 patří prameni Dorotka, mnozí tak nazývají slavnou Becherovku – alkoholický nápoj vytvořen Dr. Becherem, který se léta zabýval studiem obsahu a vlastností minerálních vod v karlovarských pramenech. Jak vidíte, teplota a hladina oxidu uhličitého podle něj nestačily 🙂 na vyléčení všech bolestí, a proto dnes můžete navštívit Muzeum Becherovky.
Přečtěte si zde o čísle třináct a já mezitím vás mohu osobně ujistit, že pokud ještě neznáte tento horký pramen, neměli byste váhat se s ním 🙂 seznámit. Má mnoho příchutí, je také široce dostupný po celém světě a léčí mnoho onemocnění. Zkontrolovala jsem to, a vím!
Pokud hrajete Geocaching, máte již jedno místo k návštěvě: pramen 13
A ti, kteří vědí, kam jít a jak se tam dostat, jako my 🙂, vylezou na střechu Mlýnské kolonády a absorbují Úžasný výhledy na město.
Zajímalo by mě, jestli náš polský národní básník Adam Mickiewicz, který zde pobýval v roce 1829, také běžel na střechách Karlových Varů.
Přeji vám všem hodně zdraví!
Anka
Make a one-time donation
Make a monthly donation
Make a yearly donation
Choose an amount
Or enter a custom amount
Your contribution is appreciated.
Your contribution is appreciated.
Your contribution is appreciated.
DonateDonate monthlyDonate yearly
Dreams Do Come True 